Oblíbenou tchýní snadno a rychle

Jednoho dne se pravděpodobně stanu tchýní, doufám. Nevím, kdy to bude, zda tou dobou už nebudu kamarádit s potměšilým Němcem, proto raději teď, v plné duševní síle (no skoro, no) dávám dohromady pár spolehlivých pravidel, prověřených časem, prostorem i četností, jak se stát milovanou tchýní.

• již při prvním setkání je nutno zjistit, zda nastávající nevěsta není příliš mlsná (mlsnou kozu nebrat, pamatuji si jednu pohádku o mlsné koze a opravdu nedopadla dobře), za přiměřenou krmi je doporučována hnědá jakoby omáčka (snoubenka si vzpomene na UHO a bude se cítit uvolněně) s cucky chleba ( nahrazuje vítání chlebem a solí)
• po obědě je nutno upevnit navozený přátelský vztah, takže je dívka (popř. hoch, omlouvám se za genderovou nevyváženost)  vyexpedována ke dřezu k mytí nádobí (je vhodné archivovat nádobí delší dobu, jen ať návštěva vidí, jaké dobré pokrmy jsme již snědli)
• během svatby je důležité včas zajistit svatební dary "ze své strany" a nonšalatně si je odnést domů
• taktéž je nezbytné přítomné informovat, že "já" synovi/dceři nic nedávám,  protože to je jediné správné, tak to má být, je to pro jeho/její dobro (což bývá pravda pravdoucí)
• pro utužení vztahů je fajn chtít po nevěstě kus svatební kytice
• při první návštěvě novorozeného vnoučete je skvělé dlouze a velmi dopodrobna  vyprávět o jiném svém vnoučeti, daleko kvalitnějším 
• vlastně jakkoukoliv konverzaci lze proteplit dlouhými bajkami o nadstandardním vnoučeti
• nekonečných příběhů o jiném vnoučeti nikdy není dost
• žádnou kojící matku nepobaví nic tak skvěle, jako rozvláčná vyprávění o čepičce jiného vnoučete
• vpravdě důležité je zamýšlet se nahlas, proč vnouče ještě nechodí, nesedí, nemluví, nechodí na univerzitu
• pak již  zbývá jen nedivit se pokaždé, když klíč nepasuje do zámku dveří svého rádoby dislokovaného pracoviště