DALA BYCH SI PAŘÍŽSKÝ DORT, PROSÍÍM

Jako jeden muž jsme se nedávno durdili, když nám zakázali používat označení pomazánkové máslo, marmeláda, rum a další. 

   Myslím si, že rozhořčení bylo naprosto oprávněné, neboť označení pomazánkové máslo se v našich krajích používá od začátku sedmdesátých let minulého století a vzniklo na základě spotřebitelského zadání na sníženou energetickou hodnotu a dobrou roztíratelnost při nízkých teplotách. Pochybuji, že by v dobách totality, kdy lidé věřili více svým očím a uším než reklamě, by se někdo snažil lidem vnutit názor, že pomazánkové máslo je máslo.  Mimochodem, nevěřím tomu, že houfy cizích turistů samozřejmě znalých češtiny se nechaly nachytat kelímkem s nápisem, který už se skoro bojím vyslovit, a proto již naši zemi raději nikdy nenavštíví. A i kdyby, cizinec není našinec. A našinec, ten ví.

   U zakázaného slova marmeláda mnou cloumá vztek ještě větší, zvláště když pomyslím na to, že slovo marmeláda pochází z portugalského slova marmelo neboli kdoule. O citrusech nic.  Jo jistě, jsou tady zase ty davy podvedených, češtinu se učících Angličanů, co chtějíce si koupit pomerančovou marmeládu, přišli domů s rybízovou. Na nás, zvyklé na meruňkovou marmeládu netřeba brát ohled.

   Dobře u slova rum jsem ochotná kapitulovat, ale stejně našinec ví a tuzemák si s třtinovým nesplete. Ani alkoholik.

   Proto mě tolik rozesmutnilo, že jsme se nejen vzdali svých slov, ale ještě blbě používáme ta povolená.

   Miluji dva dorty, pařížský a harlekýn, všechny ostatní jsou pro mě korpus s něčím (dříve jsem říkala s máslem, dnes vím, že máslo neviděly ani z rychlíku).

    Přesto jsem ani jeden z nich už léta neochutnala.  Při objednávání pařížského dortu mě většinou přejde chuť při dotazu cukrářky, zda chci nízký či vysoký, nedáme tam banán, všichni ho dnes chtějí, popř. dáme dva krémy, že jo.  Ne, opravdu tu hrůzu nechci, vím, že historie pařížského dortu v českých zemích je nejasná, ale proč nemůžeme dodržovat tradici nízkého sachrova korpusu s pařížskou šlehačkou a čokoládovou polevou. Proč musím dostat něco vysokého, dvoubarevného s čouhajícím něčím.

naposledy jsem dostala tenhle pařížský, naštěstí aspoň bez banánu

   No a s harlekýnským dortem většinou pochodím stejně, na mou prosbu většinou následuje  nadzdvižené obočí, jako co je to za retro přání, ošklíbnutí po způsobu gurmánů a gurmetů z Prostřena a pak už následují dotazy na výšku a ovoce.

  Jasně na pařížský a harlekýnský dort neexistuje státní ani oborová norma, ale proč se nemůžeme řídit tradicí a dodržovat receptury. Přece může cukrářka i se zdviženým obočím upéct nízký kakaový korpus a na něj nastříkat šlehačku a pařížskou šlehačku.

po takovém harlekýnu toužím, zdroj jestreb.cz

nebo tenhle pařížský, zdroj vaho.cz

3x sláva pitnému režimu

Velmi ráda chodím do divadla.  Nejen do toho našeho,  skromného,  okresního. I do toho  velkého,  v hlavním městě stojícího, přímo Národního ráda zajdu.

     Nebudu se tady rozepisovat o tom, že mnohé  dívčiny  se nemohou do poslední chvíle rozhodnout, zda půjdou na  Stroupežnického, do fitka  či tančit k tyči, takže jejich úbor podle toho vypadá. O slečnách v pružné, černé mini sukni o délce 23,5 cm a svítivě zeleném boxerském tričku toho bylo již napsáno tolik, že s jejich přítomností jasně počítám a nevyvedou mě z míry.

Většinou bývám ráda, když už zhasnou

   Co mě však pro mě novinkou, jsou dámy vyznávající zdravý životní styl, které  nedokážou  vydržet  45  minut  bez příjmu tekutin. Proto přicházejí do chrámu kultury  vyzbrojeny  1,5 litrovou petkou plnou blahodárné tekutiny se  správným,  vědci z reklamy odsouhlaseným minerálním složením. Tu mají uloženou v kabele vhodnou pro týdenní  nákup  šestičlenné rodiny.  Vždycky lituji herce, kteří musí sledovat telátka cucající v prvních řadách životadárnou tekutinu.

   Ovšem úplnou, žhavou novinkou jsou pro mě cucající matky na třídních schůzkách. Už je tomu 14 dní, co jsem  tento  nový trend zaregistrovala a stále se z toho nemohu vzpamatovat. Sedím si, nic netuše, v lavici gymnázia, kam postupně přicházejí rodiče. Vzhledem k věku studentů snadno dojdu k závěru, že věk rodičů musí být přes 35, takže chování nelze omluvit  mladistvou  nerozvážností. Dvě hezky vybarvené matky usedají a okamžitě vytahují petky. Ještě chvíli doufám, že matky přijely zdaleka nebo spíše přišly přes rozorané pole pěšky a proto opravdu potřebují osvěžit zpocené, unavené  tělo. Bohužel, zůstalo jen u naivní myšlenky, po celou dobu dlouhé, vyčerpávající  třídní schůzky trvající  neskutečných, nekonečných  20 minut,  matky pravidelně v tří minutových intervalech ucucávaly. Na zdraví.

   Jsem docela zvědavá  v  jaké sestavě se dočkáme slavnostního předávání maturitního vysvědčení. Vzhledem k délce  studentské  a státní hymny, očekávaných proslovů, předáván vysvědčení a nedej bože  kulturní  vložky očekávám dvě petky na osobu a to dvoulitrové.

P.S.   a stejně si myslím, že dospělý, zdravý organismus by měl vydržet  20 minut bez dodávky vody.

3D povlečení

Minulý týden dorazil. Balík. Dlouho čekávaný balík, který měl obsahovat 3 D ložní povlečení, o kterém jsem už delší dobu snila. Je pravda, že už na stránkách internetového obchodu mě zarazila podezřele nízká cena, celých 599 Kč za set dvou povlaků na polštář a dva na přikrývku, ale v tu chvíli mě omámily slevové hormony a povlečení zakoupila. Na stránkách kromě nádherných fotografií bylo uvedeno i složení, jak jinak než 100% bavlna.

   Z balíku na mě vypadly dvě sady povlečení, hezky zabalené, s obrázky přesně takovými, aby zrychlily můj tep

Takhle  měla vypadat moje postel

nebo takhle

Bohužel při prvním doteku mě euforie začala opouštět, nejsem znalec přes tkaniny, přesto si troufnu tvrdit, že 100% bavlna se na omak jeví jinak.  Tato látka byla velmi lehoučká, hladká, připomínající tkaninu, ze které se šijí deštníky. Ale jak jsem předeslala, nejsem znalec, třeba jakási bavlna tyto vlastnosti má. Nicméně potit bych se v takovém povlečení nechtěla.

povlečení je opravdu lehoučké

Materiál nic moc, přesto se mi nechtělo vzdát se nádherných vzorů. Tak jsem povlečení roztáhla v celé jeho kráse.  A stálo to za to. Vzory na obalu  neměly nic společného s těmi reálnými.  Barvy jiné, ale to by nebylo nejhorší. Vzor objektivně vzato byl sice jiný, ale nebyl nijak otřesný.  Jen nechápu, proč látka nebyla střižena tak, aby byl vzor uprostřed polštáře.  Nevím, jestli se někdo mstil budoucím zákazníkům a vzor schválně rozstřihl v polovině.

To je celý polštář, úplně jiný vzor , navíc rozstřižený

I tady jsem marně hledala vzor z obrázku

   Takže teď už jen rychlý závěr. Povlečení zabaleno a s úctou vráceno. Jen si říkám, že i toto zboží by mohlo najít svého kupce, kdyby obrázek byl reálný, nesliboval něco úplně jiného. Takhle je zklamání opravdu velké.