Déja vu

    Zřejmě bych měla zajít k nějakému odborníkovi, projevují se u mně  sklony k masochismu, zvláště silně kolem osmnácté hodiny ve všední den. Jinak si neumím vysvětlit své, zatím naštěstí nepravidelné sledování pořadu Prostřeno.
   Navíc asi začínám mít problémy s vlastním ukotvením mysli v přítomnosti, často mívám kolem půl sedmé déja vu. Jinak si neumím vysvětlit, že stále slýchám stejné věty.

Je tam bujón?

Doufám, že tam není bujón.

Bujón považuji za sprosté slovo.

Bujón nikdy nepoužívám.

Já tam cítím bujón.

Jak dlouho jsi vařil ten vývar.

Ale to není vývar, to je polévka.

Ale to není krém, to je polévka.

Proč ta polévka není rozmixovaná?

Proč ta polévka je rozmixovaná?

Je ta šlehačka domácí?

Já dělám jenom domácí šlehačku.

Není ta šlehačka umělá?

Ta šlehačka se mi zdá umělá.

Tiramisu, tak na to se těším, jen doufám, že to nebude z pomazánkového másla.

Je to tiramisu z pomazánkového másla?

Tiramisu z pomazánkového másla nejím.

Byla jsem v Itálii, tam měli úplně jiné tiramisu.

Tiramisu, tak na to se těším, doufám, že bude z pravého mascarpone. 


Nebo už mám možná halucinace.  A taky se začínám bát, že se brzy přestanu ovládat, při vyslovení slova bujón.